„Návrat míru není jednoduchou otázkou,“ řekl ve videopříspěvku na Mezinárodním parlamentním summitu Krymské platformy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Přijatelné je ale podle něj pouze úplné osvobození Ruskem okupovaných území, a to včetně nezákonně anektovaného poloostrova Krym. Summitu, který usiluje právě o obnovení územní celistvosti Ukrajiny, se v Praze účastní čtyři desítky představitelů parlamentních komor z celého světa. Dvoudenní akce začala v pondělí večeří na Pražském hradě za přítomnosti prezidenta Petra Pavla.
„Čím více národů půjde s námi, tím rychleji dokážeme ukončit agresi Ruska,“ poznamenal Zelenskyj v projevu. Před začátkem plnohodnotné ruské invaze zajišťovala kontrolu Ruska nad nezákonně anektovaným Krymem černomořská flotila. Ta však během bojů zaznamenala ztráty, což podle něj ukazuje, že je možné poloostrov osvobodit.
Přijatelná je podle Zelenského pouze úplná deokupace celého ukrajinského území. Rusko se podle něj snaží vytvořit „předpolí v Černém moři, ze kterého by mohlo uskutečňovat další agrese“. Na území Krymu, stejně jako v jiných okupovaných částech země, podle něj převládají obyvatelé s proukrajinským smýšlením.
„Neochabujte ve svém úsilí. Bojujte proti ruské propagandě, která se pořád snaží podkopat demokratický řád v evropských zemích. Je zapotřebí zastavit ruskou propagandu,“ apeloval Zelenskyj na představitele zemí.
Stefančuk: Uplatnění sankcí zajistí bezpečnost
Předseda Nejvyšší rady Ukrajiny Ruslan Stefančuk v Praze apeloval na zpřísnění sankcí proti Rusku. „Sankce jsou naše kolektivní odpověď na akt agrese, signál, že budeme podporovat právní stát a mezinárodní normy,“ uvedl. Požádal zúčastněné státy, aby uplatnily nezbytné legislativní kroky pro vykonání sankcí, ačkoli jde o těžká rozhodnutí pro národní ekonomiky. Podle něj pouze to pomůže zajistit regionální bezpečnost.
Ukrajinský předseda Parlamentu také řekl, že je vděčný za zmrazení ruských aktiv v zahraničí. Momentálně podle něj neexistuje jednoznačné rozhodnutí, jakým způsobem mají být aktiva využita.
V projevu mluvil také o potřebě zbraní a munice, ale i o nutnosti spravedlnosti a zajištění dodržování lidských práv a potrestání zločinců. „Jsem přesvědčen, že veškeré kroky, včetně shromažďování důkazů, vyšetřování a pohnání viníků k soudu, je v zájmu celého světa,“ řekl.
Uvedl také, že ruská agrese začala okupací Krymu a má být ukončena osvobozením celé Ukrajiny včetně Krymu. Podle něj se nyní rozhoduje, jak bude svět vypadat za 100 nebo 200 let, zda bude demokratický a mírový, nebo pohroužen do agrese a násilí.
Svět potřebuje mír v Černém moři, řekl Fiala
„Ukrajina nebude svobodná, dokud nebude zpátky ve svých mezinárodně uznaných hranicích z roku 1991. To zahrnuje i Krym,“ řekl během summitu premiér Petr Fiala (ODS). „Je to morální otázka, otázka morálních hodnot, lidských práv, svobody, protože okupace ničí svobody nevinných lidí a Krym se stal základem pro útoky na další části Ukrajiny,“ doplnil.
Osvobození Krymu považuje také za praktickou otázku. „Celý svět potřebuje mír v černomořské oblasti, aby region byl stabilní. Nemůžeme dovolit, aby si někdo silou bral cizí území. Musíme se ujistit, že nikdo nevnutí ukrajinským občanům či krymským Tatarům řešení zvenčí,“ dodal ministerský předseda.
Připomněl, že česká vláda byla jednou z prvních, které dodaly Ukrajině po ruské invazi tanky, vrtulníky a jiné těžké zbraně. Je také aktivní na mezinárodní úrovni, snaží se propagovat mírový plán ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, šířit argumenty podporující napadenou zemi například při cestách do zemí, které nevnímají otázku jako natolik urgentní.
Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) bude Česko Ukrajinu podporovat tak dlouho, jak bude třeba. „Musíme dát jasně najevo, že se s okupací Krymu a dalších částí Ukrajiny nikdy nesmíříme,“ řekl. Podle něj jsou jakékoli spekulace o tom, že by Krym mohl být vyměněn s Ruskem za mír, neopodstatněné a nebezpečné.
Podle Lipavského nemá ruský prezident Vladimir Putin zájem o části Ukrajiny ani o mír, chce podle něj zničit Ukrajinu jako demokratický a suverénní stát. „Chce, aby se opět stala poslušným satelitem Ruska. Pokud se mu to podaří, nezůstane jen u toho. S ještě větší chutí zaútočí na další země, aby oslabil Evropu a rozložil její bezpečnostní architekturu,“ řekl Lipavský. Podle ministra je povinností a zájmem demokratického světa v tom Putinovi zabránit.
Lipavský řekl, že Krym považuje za klíč k ukončení imperialistických ambicí Ruska v Evropě. „Jakmile bude Moskva nucena ukončit okupaci Krymu, nebude moci blokovat vývoz ukrajinského obilí do zemí globálního jihu přes Černé moře,“ uvedl Lipavský. Krym jako součást demokratické Ukrajiny, kde budou mít krymští Tataři stejně jako všichni ostatní plná práva a budou moci svobodně volit své zástupce, bude podle něj znamením, že válka skončila a Rusko neohrožuje Ukrajinu a celou Evropu.
Západ při anexi Krymu zaspal, uvedli Pekarová Adamová s Vystrčilem
Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) upozornila, že počet zastoupených zemí od loňského roku vzrostl. „Což je velmi pozitivní signál,“ řekla. Zároveň však podle ní svět čelí riziku, že se „problém Krymu začne vytrácet z paměti“, přestože šlo o „první přímé použití vojenské síly ze strany státu s cílem zmocnit se území jiného státu od rozpadu sovětského impéria“.
Nedostatečná reakce Západu na nezákonnou anexi Krymského poloostrova Ruskem byla v Moskvě vnímána jako slabost, která byla pro Kreml výzvou k útoku, dodala.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) poznamenal, že česká zkušenost říká, že ustupování diktátorovi pouze zvýší jeho chuť k jídlu. „V Česku tuto diktátorskou tendenci známe a nazýváme ji bezohlednou nenažraností,“ řekl s odkazem na mnichovskou dohodu. „Diktátor Vladimir Putin používá stejné metody a hanebné dobyvačné vzorce jako diktátor Adolf Hitler,“ uvedl Vystrčil.
Putin se podle něj přepočítal, když spoléhal na to, že po začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu nenarazí na větší odpor. „Demokratický svět se, věřím že definitivně, probral,“ řekl. „Slavná věta ‚Jeden za všechny, všichni za jednoho‘ je zárukou vítězství dobra nad zlem,“ dodal. Ustoupení Rusku by podle něj bylo velkým omylem.
Jedním z cílů platformy je podle Pekarové Adamové také budoucí obnova Krymu. Symbolizují ji semena lípy, která obdrželi účastníci summitu. „Ponechejte si je. Doufám, že budeme mít brzy možnost je spolu zasít na Krymu,“ řekla. „Osvobození Krymu bude konečným vítězstvím. Nejen pro ukrajinský národ, ale pro celý svět a pro řád založený na mírové spolupráci,“ dodala.
Osobně se summitu účastní zákonodárci čtyř desítek zemí, kromě většiny zemí EU účast potvrdili také zástupci z Velké Británie, Kanady nebo Sierry Leone. Další státy, například Austrálie, Japonsko, Nový Zéland nebo Spojené státy mají na summitu vystoupit prostřednictvím videovzkazu. Součástí summitu jsou také zasedání s prezentacemi expertů a příspěvky předsedů a představitelů parlamentů zúčastněných zemí.
Krymská platforma usiluje o obnovení územní celistvosti Ukrajiny a o ukončení ruské okupace krymského poloostrova. Vznikla v létě 2021 z iniciativy Zelenského, sloužit má jako koordinační a konzultační fórum pro zástupce vlád, parlamentů a expertů. První ročník parlamentního summitu se uskutečnil loni v říjnu v chorvatském Záhřebu.