Úřady Náhorního Karabachu přistoupily na návrh ruských mírových sil v regionu ohledně příměří, které má ukončit boje s Ázerbájdžánem. Píše to agentura Reuters. Dohodu již potvrdil Ázerbájdžán. Boje měly utichnout ve 13 hodin místního času (11 hodin středoevropského času). Ruští vojáci, kteří působí v oblasti, z některých míst evakuují civilisty, sdělilo ruské ministerstvo obrany. Arménská vláda se na dohodě o příměří mezi Ázerbájdžánem a úřady Náhorního Karabachu nijak nepodílela, sdělil také podle ruské agentury Interfax arménský premiér Nikol Pašinjan.
Podle neověřeného videozáznamu zveřejněného jedním z místních novinářů se ve městě i ve středu ráno ozývala palba. Bývalý šéf kabinetu neuznané karabašské republiky Ruben Vardanjan tvrdí, že o život přišlo téměř sto lidí a další stovky utrpěly zranění.
Karabašské síly nyní podle agentury Reuters uvedly, že Ázerbájdžán prolomil jejich linie, zmocnil se některých výšin a strategických silničních uzlů a jim nezbývá, než přijmout návrh na příměří. Ve čtvrtek se mají konat rozhovory mezi zástupci arménských obyvatel oblasti a ázerbájdžánskými úřady o budoucnosti regionu a etnických Arménů, kteří tam žijí.
Baku mezitím informovalo o dosažení dohody o pozastavení „protiteroristických opatření“, jak nazývá svou operaci v Náhorním Karabachu, a to od středečních 13 hodin místního času.
„Na formulaci (textu dohody o příměří) jsme se nijak nepodíleli,“ sdělil podle Interfaxu arménský premiér ve videoprohlášení. Jerevan podle něj není stranou jednání a o dohodě se dozvěděl díky oficiálním informačním portálům Náhorního Karabachu.
Pašinjan dodal, že Jerevanu není jasné, proč se v textu hovoří o ozbrojených silách Arménie. Pravidelná armáda podle něj od srpna 2021 v Náhorním Karabachu nepůsobí.
Armádní jednotky a dělostřelectvo
V úterý Ázerbájdžán oznámil, že ve sporné oblasti zahájil „protiteroristickou operaci“, do které nasadil armádní jednotky včetně dělostřelectva. Zatímco arménští představitelé upozorňují na civilní oběti ázerbájdžánských útoků, Baku podle ruské agentury Interfax hovoří o úspěších své operace, díky níž podle něj byla zničena řada arménských armádních cílů.
Podle Baku je cílem odzbrojení vojenských složek věrných Arménii. „Zaznamenali jsme aktivity Arménie v Náhorním Karabachu, vyhlášení bojové pohotovosti, mobilizaci, sběr zpravodajských informací o ázerbájdžánské armádě, infiltrace do hloubky našich pozic a opětovné zaminování odminovaných oblastí. Stejně jako využité civilní silnice za účelem teroristické provokace,“ sdělil mluvčí ázerbájdžánského ministerstva obrany Anar Ejvazov.
Jerevan označil operaci za agresi a tvrdí, že ve sporné oblasti žádné své vojenské jednotky nemá. „Ázerbájdžán zahájil operaci s cílem provést v Náhorním Karabachu etnickou čistku. Apelujeme na ruské mírové jednotky v regionu, aby přijaly nutná opatření. Očekáváme, že konat bude také Rada bezpečnosti OSN,“ prohlásil arménský premiér Pašinjan.
Řada Arménů cítí frustraci. „Jsem agresí Ázerbájdžánu šokován. Vím, že OSN, Spojené státy a Rusko jsou tu klíčovými hráči, ale jsem zklamaný a nevidím žádnou naději pro řešení situace,“ prohlásil jeden z protestujících v arménském Jerevanu Khašatur Kobeljan.
Diplomatické úsilí o klid zbraní
Eskalace v Náhorním Karabachu znepokojila řadu zemí světa. Šéf americké diplomacie Antony Blinken jednal po telefonu s ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem a vyzýval ho k ukončení bojů. Alijev měl sdělit, že je připraven vojenskou operaci zastavit a začít přípravu jednání s představiteli Náhorního Karabachu.
Blinken také hovořil s arménským premiérem Nikolou Pašinjanem, kterému zdůraznil, že „Spojené státy plně podporují suverenitu, nezávislost a územní celistvost Arménie“.
Ve středu brzy ráno se k situaci v Náhorním Karabachu vyjádřilo také ruské ministerstvo zahraničí. „Naléháme na strany konfliktu, aby okamžitě zastavily krveprolití a projevy nepřátelství a aby zamezily civilním ztrátám,“ uvedla diplomacie země, která vede krvavou válku na Ukrajině. Moskva také vyzvala Baku a Jerevan, aby se vrátily k plnění dohody o příměří, kterou uzavřely v roce 2020 za ruského zprostředkování.
„Nelegální útok“, zní z Paříže
„Žádáme mimořádné zasedání (RB OSN) vzhledem k závažné odpovědnosti, kterou na sebe bere Ázerbájdžán,“ prohlásila francouzská ministryně zahraničí Catherine Colonnaová.
Albánské předsednictví RB OSN podle AFP oznámilo, že zasedání se v New Yorku uskuteční ve čtvrtek odpoledne místního času. Podle Paříže se Ázerbájdžán dopustil „nelegálního“ a „neospravedlnitelného“ útoku. Pro svůj postoj bude Francie hledat mezi členy Rady bezpečnosti co nejširší podporu, je ale otázkou, jak budou hlasovat Čína a Rusko, které patří k pětici stálých členů s právem veta.
Kroky Baku už dříve odsoudila i Evropská unie, na jeho stranu se naopak postavilo Turecko.
Vleklý konflikt
Náhorní Karabach je součástí Ázerbájdžánu. Enklávu ale za podpory Jerevanu i s přilehlým územím ovládli tamní arménští separatisté v krvavé válce, která skončila v roce 1994. V šestitýdenní válce s Arménií na podzim 2020 dobyl Ázerbájdžán zpět okresy sousedící s enklávou i část Karabachu.
Válku ukončilo příměří zprostředkované Ruskem. Od té doby zůstala jediná pozemní cesta, známá jako Lačinský koridor, která spojuje Karabach s Arménií. Volný pohyb po této trase by mělo zajišťovat několik tisíc ruských vojáků, rozmístěných jako mírové síly v regionu, ale podle médií koridor ve skutečnosti ovládá Ázerbájdžán.