Energetický regulační úřad (ERÚ) oznámil, že regulovaná složka ceny energií v příštím roce výrazně vzroste. Pro domácnosti se u elektřiny meziročně zvýší o 65,7 procenta, což by mělo znamenat asi 1077 korun za megawatthodinu (MWh) víc. Průměrná domácnost, která spotřebuje kolem tří MWh za rok, tak za regulovanou část zaplatí zhruba o 3232 korun navíc. U plynu bude vyšší o 38,8 procenta, což je nárůst asi o 125 korun za MWh. Ještě výrazněji regulovaná složka stoupne u velkých odběratelů. Konečné ceny elektřiny by se však podle ERÚ oproti letošku příliš změnit neměly, a to kvůli poklesu tržních cen, u plynu pak mají dokonce klesnout.
Cena energií se skládá z obchodní složky, kterou určují dodavatelé, a regulované části, jež spravuje stát. Regulovaná složka elektřiny v příštím roce bude u domácností tvořit přes 39 procent konečné ceny, u plynu pak zhruba dvacet procent. U velkých odběratelů je podíl regulované složky na konečné ceně nižší.
Podle čtvrtečního prohlášení šéfa Rady ERÚ Stanislava Trávníčka jeho úřad oproti původnímu návrhu našel úspory kolem čtyř miliard korun. Navrhované zvýšení regulované složky tak mírně upravil.
„Energetický regulační úřad využil veškerých svých možností, aby v této mimořádné situaci omezil dopady na zákazníky. Již v průběhu roku došlo ke snížení nákladů hrazených odběrateli oproti normální situaci o jedenáct miliard korun. Další čtyři miliardy úspor jsme vyjednali ještě po zveřejnění návrhů cenových rozhodnutí, během konzultačního procesu,“ řekl Trávníček.
Zdůraznil, že úřad je při stanovování složek vázán zákonem. „Snížením regulovaných plateb celkově o patnáct miliard korun ERÚ vyčerpal své zákonné limity bezezbytku,“ dodal Trávníček.
ERÚ: Konečná cena se v průměru prakticky nezmění proti letošku
Podle úřadu nárůst regulované části v konečných cenách vyváží letošní pokles obchodní složky od dodavatelů. U domácností a malých podnikatelů na hladině nízkého napětí, kteří letos platili za energie ceny na úrovni vládního stropu, se tak podle ERÚ průměrná cena elektřiny prakticky nezmění. U plynu by se pak měly koncové ceny snížit.
Úřad však zdůraznil, že změny budou velmi individuální podle toho, jaké smlouvy a závazky měly spotřebitelé letos. Regulovaná část elektřiny na hladině vysokého napětí stoupne meziročně o 105,5 procenta. Na velmi vysokém napětí pak o 190,9 procenta. U plynu se regulované ceny velkoodběratelům zvýší meziročně o 41,8 procenta.
Důvodem vysokých nárůstů je zejména přenesení části plateb na odběratele, které letos kvůli energetické krizi dotoval stát. Jde především o poplatky za obnovitelné zdroje energie (POZE), dále náklady na technické ztráty v přenosové a distribuční soustavě nebo výdaje na podpůrné služby. Roli také hraje snížení regulované složky na letošní rok.
Úřad pozměnil návrh ze října
ERÚ nyní mírně upravilo svůj původní návrh, který představilo na konci října. Navrhovaný nárůst v konečném rozhodnutí hlavně u elektřiny v případě všech odběratelů o několik procent snížil. Před měsícem úřad počítal s nárůstem regulovaných cen elektřiny pro domácnosti o 71 procent a u plynu o 39 procent.
Premiér Petr Fiala (ODS) v minulých týdnech uvedl, že koncové ceny elektřiny i přes nárůst regulované části v příštím roce stoupnou proti letošnímu roku maximálně o jednotky procent. Připomněl, že ceny elektřiny na trhu od dodavatelů postupně klesají. Nehrozí tak zdražování o desítky procent, řekl tehdy Fiala.