Pavel Simon nebude ústavním soudcem. Senátní plénum jeho nominaci zamítlo, prezident republiky Petr Pavel tak bude muset najít jiného kandidáta. Pavel v Senátu narazil poprvé, předchozí jeho nominace prošly. Že se Simonem to bude jiné, však nebylo překvapením. Již senátní výbory se postavily proti němu. Senátoři ve středu také schválili usnesení, kterým podpořili Izrael a odsoudili teroristické útoky Hamásu proti němu. Hlasovali i o dalších normách.
Podle předsedy volební komise Senátu souhlasilo se jmenováním Simona ústavním soudcem 23 ze 73 hlasujících členů horní komory. Simon po hlasování poděkoval těm, kdo jej podpořili, za důvěru. „Děkuji i za tuto zkušenost,“ dodal. Působit bude dál na Nejvyšším soudu. „Tím, že jsem se nestal soudcem Ústavního soudu, můj život osobní ani profesní nekončí. Všechno bude pokračovat dál, jak bylo,“ řekl Pavel Simon.
Prezident Pavel přišel do Senátu jeho nominaci podpořit. Řekl, že nynější člen Nejvyššího soudu je zdrženlivým kandidátem. „Když to zjednoduším, za zdrženlivého soudce je považován ten, který vychází z předpokladu, že tvůrcem práva je zvolený zákonodárce, jehož vůli se pak snaží v maximální možné míře respektovat,“ řekl prezident.
Takového kandidáta podle jeho slov dlouhodobě poptává část veřejnosti, která „ústavnímu soudu přisuzuje ambici stát se takzvanou třetí parlamentní stranou“. Simon odmítl před senátory kritiku svých mimosoudcovských aktivit. Podle něj jsou v souladu se zákonem.
Soudci by kvůli svému privilegovanému postavení měli jít absolutním vzorem, míní senátor Václav Láska (SEN 21). „To, co je pro mě rozhodující, je Simonův přístup k náhradě škody způsobené státem při výkonu veřejné moci,“ řekl senátor, který vyjádřil záporné stanovisko k volbě Simona.
Dát mu svůj hlas odmítli i předseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer (nezávislý) nebo senátor Marek Hilšer z klubu STAN. „Mě osobně jeho vysvětlení nepřesvědčilo, spíš mi připadalo jako obcházení ducha zákona,“ řekl Hilšer k Simonově obhajobě jeho mimosoudcovských aktivit, které prezentoval na senátních výborech.
Podporu Simonovi naopak vyjádřila senátorka Adéla Šípová (Piráti). Kandidáta nepovažuje za podnikatele, protože nabyla dojmu, že svou činnost provozuje z vlastního přesvědčení a nejde mu o zisk. „Chtěla bych předejít tomu, abychom obnažovali budoucí kandidáty víc, než je nutné. Protože tím odrazujeme kvalitní osobnosti,“ dodala senátorka.
Podle Vystrčila je grilování nutné. Volba je na deset let, připomněl
Podobně jako Šípová hovořil i Pavel, podle kterého jsou kandidáti „tak důkladně rozebíráni, jako tomu nebylo nikdy předtím“. I sám Simon poznamenal, že budoucí kandidáti by měli být připraveni na důkladné zkoumání svých osob. „A aby na to připravili i své rodinné příslušníky, protože to, co se objevilo v médiích, byl jenom zlomek tlaku, kterému jsme byli vystaveni jako celá rodina. Včetně různých udání,“ řekl.
S tím ale nesouhlasí předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). „Předpokladem toho, abychom měli ty nejlepší ústavní soudce, je soutěž. Že je ochoten přijít, předložit argumenty, otevřít se, říct, jak je na tom z hlediska odborného, z hlediska hodnotového, a nechat se senátory a senátorkami posoudit,“ řekl.
Kandidaturu na ústavní soudce přirovnal Vystrčil ke kandidatuře na volenou politickou funkci nebo také ke sportovní soutěži. „Je to ještě důležitější proto, že v příštím závodě ve sportu nebo v dalších volbách můžete neuspět. Tady je to na deset let a žádná další kontrola, možnost odvolání neexistuje,“ dodal.
První Pavlův neúspěch v Senátu
Zatímco předchozí prezident Miloš Zeman měl zejména v posledních letech svého mandátu – kdy v Senátu získali převahu ODS, STAN a lidovci, zatímco ANO a levicové strany pozice téměř vyklidily – velké problémy prosadit jakéhokoli svého kandidáta, Petru Pavlovi se dosud dařilo.
Prošli mu Josef Baxa, Daniela Zemanová, Jan Wintr, Kateřina Ronovská, Veronika Křesťanová i Robert Fremr, i když ten se poté kandidatury vzdal. Na sedmý pokus již Pavel neuspěl.
Ve výborech již měli problém Baxa se Zemanovou, kteří nezískali podporu toho ústavně právního, ale lidskoprávní výbor s nimi problém neměl a bez problému prošli klíčovým hlasováním na plénu. Simonovu nominaci ale nepodpořil ani jeden výbor.
Po neúspěchu Simona musí hlava státu navrhnout na ústavního soudce někoho jiného. Prezidentská kancelář již v úterý oznámila, že další nominant bude z advokacie. Podle serveru Echo24 by kandidátkou mohla být Lucie Dolanská Bányaiová, která se specializuje na soutěžní právo, mezinárodní právo soukromé a evropské právo.
Předseda Senátu Vystrčil podotkl, že nijak netrvá na tom, aby prezident nominace na ústavní soudce v horní komoře předjednával. „Je na něm, jestli se v nějakém okamžiku neformálně zeptá některých zástupců Senátu. Co bylo několikrát zdůrazněno, je, že Senát v žádném případě nemá ambici jakkoliv ovlivňovat, koho si pan prezident vybere,“ ujistil Vystrčil.
Usnesení Senátu podpořilo Izrael
Po dlouhé debatě schválili senátoři usnesení, kterým reagovali na útoky teroristické organizace Hamás proti Izraeli, a to poměrem 68 pro a jeden proti, další čtyři přítomní senátoři se zdrželi. Proti byl Lumír Kantor (KDU-ČSL), zdrželi se Tomáš Třetina (TOP 09), Jiří Čunek (KDU-ČSL), Daniela Kovářová (nezař.) a Jana Zwyrtek Hamplová (za hnutí Nezávislí).
Usnesení je podobné textu, který schválila Poslanecká sněmovna minulý týden. Senátoři v něm vyjádřili podporu napadenému Izraeli a odvetu vůči Hamásu označili za pochopitelnou. „Vraždění, mučení a únosy civilistů do civilizovaného světa nepatří a je pochopitelné, že je Izrael nenechá bez odezvy,“ stojí v usnesení. Senátoři zároveň konstatovali, že Česko uznává úsilí palestinského lidu o sebeurčení jako legitimní, ale hnutí Hamás tyto aspirace nereprezentuje. „Hamás palestinskému lidu nenabízí nic jiného než další teror a krveprolití,“ uvedli senátoři v usnesení.
Do usnesení připraveného zahraničním výborem dodatečně zařadilo plénum i výzvu vládě, aby připravila materiál, ve kterém vyhodnotí možnosti a reálnost přesunu českého velvyslanectví v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma. Předseda výboru Pavel Fischer (nezař.) se proti zařazení takové formulace ohradil, ale bezvýsledně.
Senátoři také schválili výzvu vládě, aby zástupci České republiky podpořili na jednání evropských orgánů veškeré návrhy k tomu, aby humanitární pomoc EU pro Palestince nebyla zneužívána pro teroristické útoky vůči Izraeli. Tímto požadavkem rozšířili původní usnesení výboru, které se týkalo jednání Evropské rady koncem října.
Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) řekl v horní komoře, že očekává, že říjnový summit přijme závazek prověřit rozvojovou pomoc palestinské samosprávě tak, „aby žádné finance Evropské unie nemohly skončit v rukou teroristů“.
V rozpravě řekli někteří senátoři, že by považovali za nejlepší unijní pomoc Palestincům zcela zastavit, protože nevidí způsob, jak zneužití pomoci teroristickou organizací Hamás zabránit.
Pavel Fischer namítl, že zastavení pomoci by situaci v regionu mohlo radikalizovat a že pomoc směřuje i humanitárním organizacím typu Lékaři bez hranic. Miroslava Němcová (ODS) doporučila podmínit pomoc propuštěním rukojmích.
Obce budou moci snáz využívat pozemky, které dostaly od státu
Odpoledne senátoři schválili beze změn novelu zákona o Státním pozemkovém fondu. Ta má zkrátit na polovinu dobu, po kterou obce a kraje musejí dodržovat podmínky stanovené při bezplatném převodu státních pozemků do jejich vlastnictví. Jedná se o poslanecký návrh, hlavním jeho předkladatelem je nynější ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL), který ale návrh připravil v době, kdy ministrem ještě nebyl.
Od změny si slibuje usnadnění rozvoje obcí a také omezení byrokracie. Podmínky stanovené převodními smlouvami musí nyní samosprávy dodržovat deset let od data převodu, nejméně do konce října 2029, což pozemkový úřad pravidelně kontroluje. Při porušení podmínek žádá buď vrácení pozemku, nebo peněžitou náhradu. Novela lhůtu zkracuje na pět let, a to i zpětně.
Obce a kraje by navíc podmínky převodu neporušily podle novely ani v případě změny svých územních plánů. Postačilo by, aby účel, pro který pozemek získaly, byl jeho hlavním využitím.
V seznamu datových schránek nebudou údaje o jednotlivcích
Senátem hladce prošla i novela, podle níž nebudou automaticky zveřejňovány údaje o datových schránkách fyzických osob a osob samostatně výdělečně činných. Nově ke zveřejnění bude potřeba individuální žádost držitele datové schránky. Stejným postupem by bylo možné je opět vymazat.
„V současné době je seznam veřejně dostupný a obsahuje i adresu,“ zdůvodnil svůj návrh vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti), který přišel novelu senátorům představit. Současný stav podle něj nadměrně zasahuje do soukromí. „Zejména je možné zjistit v seznamu držitelů datových schránek adresu všech dotčených subjektů, což je nadbytečné a neproporcionální,“ uvedl.
Nepodnikající fyzické osoby si schránky mohou zřizovat dobrovolně. Ke konci března jich mělo datovou schránku téměř 700 tisíc. Naopak povinně musí od letoška datovou schránku mít živnostníci, tedy OSVČ, stejně jako třeba spolky nebo nadace. Dohromady ministerstvo vnitra zřídilo letos dva miliony povinných schránek. Celkově jich jsou více než čtyři miliony.