Za nejlepší výkon v činohře letos Cenu Thálie získali Karolína Baranová a Martin Pechlát. Baranová ji obdržela za ztvárnění Marie Antoinetty ve stejnojmenné inscenaci Davida Adjmiho, kterou uvedlo liberecké Divadlo F. X. Šaldy. Pechlát byl oceněn za roli jménem Otto von F. z inscenace Moskoviáda, kterou hraje Divadlo X10 Praha. Ceny se udělovaly v řadě kategorií.

Jedna z nejobsazovanějších hereček Divadla F. X. Šaldy Baranová svou postavu podle poroty provádí tak, že obecenstvu podá její mnohoznačný obraz, ale i své vidění královnina tragického až tragikomického osudu, příběhu a charakteru. Vyniká hlubokým vniknutím do charakteru postavy, kterou představuje jako současnou naivní mladou dívku, rozmazlenou, rozhazovačnou, slepou k jinému světu, než je ten, který ji obklopuje.

Aktéři inscenace Moskoviáda Dušana Davida Pařízka spoluvytvářejí magický obraz kolabujícího Sovětského svazu. Pechlát jako jedno autorovo alter ego vystihuje veškerým jednáním absurdní komiku i tíseň končící epochy. Podle předsedkyně poroty Jany Paterové je Moskoviáda velmi silným komentářem války na Ukrajině.

Cenu pro činoherce do 33 let si odnesl Viktor Kuzník z Národního divadla Brno.

Cenu Thálie za šíření divadelního umění v televizi obdržela scenáristka Marie Loucká, která stála za záznamy významných divadelních inscenací. Porota ocenila její široké znalosti a ochotu poradit. Ocenění její sestře předal několik hodin před ukončením své funkce generální ředitel České televize Petr Dvořák.

Cenu České akademie divadelníků letos převzal český spisovatel, dramatik, scenárista a politik Milan Uhde, autor populární Balady pro banditu. Bývalému ministru kultury předal ocenění současný ministr Martin Baxa (ODS).

Balet

V kategorii balet letos dostala Cenu Thálie jedna z nejvýraznějších osobností současné české taneční scény Helena Arenbergerová. V mužské části uspěl člen Baletu Národního divadla Matěj Šust. Za celoživotní dílo v kategorii balet, tanec a pohybové divadlo získala Cenu Thálie sólová tanečnice a baletní mistryně Miroslava Pešíková, která od roku 1971 do roku 1997 působila v Národním divadle.

Arenbergerová dostala Thálii za sólovou roli v inscenaci Where souboru 420People, společně s Václavem Kunečem se podílela i na choreografii. Duet rozehrává intimitu mezi oběma v ryze osobní taneční výpověď, bez klišé, bez anotací. Vytváří obraz plný neuchopitelného napětí z blízkosti dvou cizích lidí, a to prostřednictvím současného tance, který je pro Helenu Arenbergerovou naprosto přirozeným a dokonalým vyjadřovacím prostředkem, uvedla porota.

Šust má Cenu Thálie za roli Prince v inscenaci Popelka, kterou s hudbou Sergeje Prokofjeva uvedlo Národní divadlo Praha. Podle uměleckých kritiků je Šust již delší dobu nepřehlédnutelnou, výraznou osobností Baletu Národního divadla a svým skvělým technickým i osobitým výrazovým projevem zaujal a přesvědčil i v současné inscenaci Popelky. Jeho princ je podle poroty „sympaťák, klukovsky bezprostřední a sršící energií“.

Opera

Thálii v kategorii opera letos obdrželi mezzosopranistka Arnheidur Eiríksdóttirová a tenorista Jaroslav Březina. Uspěli v dílech Richarda Strausse Růžový kavalír a Salome. Za celoživotní mistrovství byl oceněn basista Jan Hladík.

„Posílám pozdrav ze svého oblíbeného města, kde jsem působil 48 let jako sólista,“ uvedl Hladík, který celoživotně zůstal věrný opernímu souboru Národního divadla Brno.

Islandská mezzosopranistka Eiríksdóttirová, která je od sezony 2020/21 sólistkou Opery Národního divadla v Praze, zaujala porotu postavou Oktaviána v inscenaci Růžový kavalír uvedené ve Státní opeře Praha. Mimořádnost této postavy opery Richarda Strausse spočívá nejen v pěvecké náročnosti s tónovým rozpětím od altové polohy až k sopránovým výškám, ale i ve skutečnosti, že se jedná o tzv. kalhotkovou roli, kdy pěvkyně představuje na jevišti mladého muže.

Březina, který vyniká v charakterních tenorových rolích a zároveň se uplatňuje v barokních operách s koloraturními party, získal Thálii za roli Heroda v inscenaci Salome. V režii Davida Radoka ji uvedla Janáčkova opera Národního divadla Brno. Březina podle poroty vytvořil „vynikající komplexní studii ješitného vladaře, panovačného i bojácného, marnivě samolibého i uboze škemrajícího, potácejícího se mezi strachem z božího trestu a vlastním chtíčem“.

Muzikál

V kategorii muzikál, opereta a jiné hudebně dramatické žánry letos bodovali Hana Holišová a Tomáš Savka. Cenu za celoživotní mistrovství převzal František Zacharník, uznávaný profesionální režisér, libretista, herec a textař.

„S brněnskou operetou a zpěvohrou jsem se rozloučil před dvaadvaceti lety,“ vzkázal publiku v pražském Národním divadle a televizním divákům Zacharník, který se nemohl dostavit z důvodu nemoci.

Holišová Thálii obdržela za titulní roli v muzikálu Marta, kterou na počest Marty Kubišové uvedla Letní scéna Musea Kampa v Praze. Podle poroty se Holišová v Kubišovou doslova převtělila, aniž by ji ovšem jakýmkoli způsobem imitovala.

Savka byl oceněn za ztvárnění Maxe Bialystocka v inscenaci muzikálu Producenti z repertoáru Národního divadla moravskoslezského Ostrava. Broadwayského producenta Bialystocka Savka představil jako vilného a nemravného producenta. Thálii obdržel také s přihlédnutím k výkonu v roli Jiřího Suchého v inscenaci Jonáš a tingl-tangl, kterou má také na repertoáru Národní divadlo moravskoslezské.

Thálii za celoživotní mistrovství v kategorii muzikál a opereta převzal divadelník Jiří Suchý, spoluzakladatel Divadla Na zábradlí a Semaforu.

Další kategorie

Thálii v kategorii alternativní divadlo obdržela Becka McFaddenová za performerský výkon v inscenaci Black Dress na pražské scéně Venuše ve Švehlovce. V kategorii loutkové divadlo získal stejné ocenění Jiří Kniha za inscenaci Pětkrát kolem světa, kterou uvedl nezávislý divadelní soubor Tygr v tísni Praha.

Autorská performance Black Dress je inscenovanou přednáškou, ve které McFaddenová, žijící a pracující v Praze a Londýně, hledá a pojmenovává své Já skrze své tělo a plejádu elegantních černých šatů, které v životě nosila a které si před diváky obléká, předvádí se v nich, tančí. Přednášku doprovází obrazovými projekcemi. Původem britsko-americká performerka podle poroty uniká nástrahám teatrálnosti, je věcná a v pohybu syrová. Při představení je komunikativní, uvolněná a přijímá, komentuje a pojmenovává komplexnost své bytosti – těla, rodinného i intelektuálního zázemí, mentálního nastavení i fyzického projevu.

V inscenaci Pětkrát kolem světa s hudbou Marka Doubravy herec Kniha zastává velké množství různorodých postav, které dokáže v přesné zkratce odlišit a charakterizovat. I když se celý příběh točí kolem hlavní hrdinky, cestovatelky Barbory Markéty Eliášové, Knihovi malí a velice různorodí hrdinové z mnoha koutů světa udržují tempo představení a dodávají mu dynamiku, lehkost a vtip, ocenila porota.