Poslanci ve středu ve třetím čtení schválili vládní předlohy o zpřísnění pravidel předčasných důchodů a zpomalení řádných valorizací penzí. Okruh prominentů někdejšího komunistického režimu, kterým se příští rok sníží důchody, při hlasování neprošel změnou. Poslanci hlasovali od 12:30, sněmovna si již dřív stanovila pevný čas. Závěrečnou debatu nedokončila dolní komora ve středu ani v pátek minulého týdne i s ohledem na delší vystoupení předáků opozice. Spory se pak rozhořely poté, co koalice prosadila v pátek omezení řečnické doby pro poslance bez přednostního práva. 

Změny v důchodovém systému přinese možná už od září vládní novela, kterou ve středu schválila hlasy koaličních poslanců. Prodloužení minimální doby hrazení odvodů o pět let na 40 let má vejít v účinnost o rok později. Předčasný důchod má být podle předlohy možný nejvýše tři roky před dosažením důchodového věku místo nynějších až pěti let. Pobíraná částka se bude krátit víc než dosud a až do řádného termínu penze se nebude valorizovat zásluhová část důchodu.

Při pravidelných lednových valorizacích se penze nyní zvyšují inflaci a o polovinu růstu reálných mezd. Od příštího roku by se měl brát v úvahu výhradně růst cen pro domácnosti důchodců. Započítávala by se třetina růstu reálných mezd. 

Pokud by se ceny zvedly nejméně o pět procent od posledního přidání, důchodci dostanou stejně jako teď při mimořádné valorizaci víc peněz, ovšem nejdříve od července kalendářního roku. Pobírat budou podle novely vždy do konce roku přídavek a zvedne se jim i zásluhová část penze, ovšem prakticky rovněž dočasně.

Růst se bude započítávat do běžného lednového navýšení. Mimořádné přidání se tak na rozdíl od nynějška nebude promítat do dalších valorizací. Dočasný přídavek a zvýšení procentních výměr bude podle novely odrážet šedesát procent růstu cen.

Změny navrhované vládou jsou podle předkladatelů nutné pro dlouhodobou udržitelnost důchodového systému a pro snižování zadlužení. Mají také zabránit opakování situace s vlnou odchodů do předčasného důchodu z loňského roku. Opoziční poslanci naopak mluvili o šetření na penzistech, nebo dokonce o jejich okrádání či ožebračování. 

Sněmovna předlohu schválila hlasy 86 ze 155 přítomných poslanců, proti jich bylo 69. Pro novelu zvedli ruku zákonodárci všech pěti koaliční stran i nezařazený Ivo Vondrák (dříve ANO). Proti hlasovali všichni opoziční poslanci. Předloha nyní zamíří k posouzení do Senátu.

Stanovení času hlasování 

Zástupci opozice mluvili ohledně stanovení pevného času pro hlasování o „nových praktikách“ a o „nové totalitě“. „Slyšeli jsme slovo totality, ne slovo boží. Ale možná tato totalita bude víc než slovo boží,“ prohlásil po hlasování předseda opozičního ANO Andrej Babiš.

Šéfka frakce ANO Alena Schillerová se pozastavovala nad tím, že pětikoalice podle ní určuje opozici, jak dlouho má mluvit a o čem může mluvit. Po konci hlasování prohlásila, že se pokud novela penzí a jejich valorizací projde Senátem a podepíše ji prezident, tak hnutí ANO „považuje za svou povinnost se obrátit na Ústavní soud“.

K hlasování se následně vyjádřil i předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala (SPD). „My jsme připraveni s hnutím ANO se obrátit na Ústavní soud, protože tolik porušení, jako jsme dnes viděli, jsem dlouho neviděl,“ řekl a dodal, že vláda „obrala důchodce“. 

Předkladatel koaličního návrhu na stanovení pevného času hlasování předseda klubu TOP 09 Jan Jakob prohlásil, že projednávání vládní penzijní novely ve Sněmovně je v souladu s dřívějšími výroky Ústavního soudu.

V odůvodnění návrhu na stanovení pevného času pro hlasování na středečních 12:30 detailně vypočítal, jak dlouho se sněmovna věnovala v úvodním kole, ve druhém čtení i v nynějším schvalování včetně toho, kolik času zabraly opoziční obstrukce. Dohromady to bylo podle něho 35 hodin a deset minut. Jakob poukazoval i na to, že opoziční argumenty se opakují a nic nového již nezaznívá.

Zákony může sněmovna schvalovat podle jednacího řádu jen o středách a pátcích vždy mezi 09:00 a 14:00. Vyhrazení jiných hodin může opozice zablokovat. Tohoto práva využila už v pátek.

Krácení důchodů bývalých komunistických prominentů

 Sněmovna nerozšířila okruh prominentů někdejšího komunistického režimu, kterým se příští rok sníží důchody. Odmítla dnes pozměňovací návrh Jiřího Maška (ANO) k vládní penzijní novele, podle kterého se mělo krácení týkat také představitelů tehdejší Československé strany lidové a Československé strany socialistické.

Maškův pozměňovací návrh obsahoval legislativní chyby. Sněmovna odmítla hlasy koalice nejprve jeho celkovou opravu a následně i úpravu v původní podobě. Československá strana lidová, tedy předchůdkyně současné KDU-ČSL, a Československá strana socialistická tvořily za socialismu spolu komunistickou stranou a dalšími organizacemi Národní frontu. „Exponenti těchto stran úzce spolupracovali a byli páteří minulého systému,“ zdůvodňoval Mašek svůj pozměňovací návrh. 

Krácení penzí komunistických prominentů po více než 30 letech od pádu bývalého režimu nepokládá za smysluplné, jeho návrh, jak uvedl, měl ale přispět k větší spravedlnosti.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) už na dřívější na schůzi sociálního výboru uvedl, že například členů někdejších vlád se snížení týká bez ohledu na stranickou příslušnost. Ze stranických funkcionářů se omezuje na bývalou komunistickou stranu kvůli tomu, že její ústřední výbor byl tehdy podle ministra hlavní vedoucí silou státu.