Agentura AP napsala, že do Prahy míří ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, později zprávu stornovala. České úřady informaci oficiálně nepotvrdily. Do Česka se měl vydat z Bulharska, kde jednal s tamními představiteli. Podle informací tureckých médií by měl v pátek navštívit Istanbul, kde by měl jednat s prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem.
Na první zahraniční návštěvu od začátku ruské invaze na Ukrajinu 24. února 2022 se Zelenskyj vydal loni 21. prosince do USA. Do té doby promlouval ke světové veřejnosti pouze ve videoprojevech při různých příležitostech. V polovině loňského června pronesla ukrajinská hlava státu on-line projev k českým poslancům a senátorům, který odvysílala i Česká televize.
Naopak vůbec první výpravy vysoce postavených zahraničních činitelů, kteří se vydali na Ukrajinu po začátku ruské invaze 24. února, se účastnil český předseda vlády společně s premiéry Polska Mateuszem Morawieckim a Slovinska Janezem Janšou. Ti v polovině března 2022 navštívili obléhaný Kyjev, kde jednali se Zelenským a předsedou tamní vlády Denysem Šmyhalem. Ukrajinský prezident označil návštěvu za silný projev podpory pro zemi bojující s ruským agresorem.
Loni v říjnu pak Fiala do Kyjeva dorazil s dalšími ministry na společné jednání české a ukrajinské vlády, kterého se zúčastnil i Zelenskyj. Český premiér se se Zelenským setkal také například na okraj summitu Evropského politického společenství (EPC), který se konal na začátku června v Kišiněvě.
S Volodymyrem Zelenským se v pátek 28. dubna setkal také český prezident Petr Pavel a slovenská hlava státu Zuzana Čaputová. Do válkou sužované země přijeli krátce poté, co se řada míst na Ukrajině včetně metropole stala přes noc terčem nové série ruských raketových útoků. Nejdřív Pavel a Čaputová zamířili do Irpině, pak se přesunuli do Borodjanky. Český prezident pokračoval i do nedaleké Buči, jednal také s šéfem ukrajinského parlamentu Ruslanem Stefančukem. Odpoledne musely obě hlavy státu kvůli leteckému poplachu v Kyjevě do hotelového krytu.
Následující den Pavel přijel na jihovýchod země do města Dnipro, které se o den dříve stalo terčem ruského útoku. Setkal se tam s šéfem správy Dněpropetrovské oblasti Serhijem Lysakem, se kterým jednal zejména o pomoci regionu. V neděli se pak státníci vrátili domů.
Vojenská podpora i pomoc uprchlíkům
Česká republika byla jednou z prvních zemí, které Ukrajině v souvislosti s ruskou invazí poskytly konkrétní vojenskou pomoc. Kromě přímých dodávek z armádních skladů či zásob firem českého obranného průmyslu Česko podporuje Ukrajinu i uzavíráním dohod o opravách obrněné techniky. Česká republika dosud Ukrajině darovala nepoužívaný vojenský materiál ze zásob české armády za více než 4,8 miliardy korun. Zbraně na Ukrajinu prodávají i čeští zbrojaři, loni na Ukrajinu vyvezli vojenský materiál za více než padesát miliard korun.
Česko udělilo dočasnou ochranu zhruba půl milionu uprchlíkům z Ukrajiny, zhruba třetina se jich vrátila zpět. K letošnímu 18. červnu dostalo vízum k ochraně 344 800 lidí z Ukrajiny, většinou ženy a děti. Podle dřívějších informací tvoří zhruba třetinu uprchlíků děti a mladí do osmnácti let, z dospělých jsou více než dvě třetiny ženy. Přesný počet ukrajinských běženců pobývajících aktuálně v Česku není známý.
Česká republika přijala ze všech zemí střední a východní Evropy v přepočtu na obyvatele nejvíce uprchlíků z válkou zasažené Ukrajiny. V absolutních číslech je Česko třetí za Polskem a Německem.